Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zajímavé

Goodbye, goodbye, but not forever

"Kolik lidí jste rozesmáli? Á-né-bó kolik dětí jste rozesmáli?" Zeptali se tři skřítkové tří veteránů, když si přišli vzít zpátky své dary. A já říkám: "Hodně! Díkybohu." Dostala jsem dar cesty, dar přijít blíž k lidem z cizí kultury, dar sdílet s nimi šňůry na prádlo, motyku na poli, hrnec s rýží a písničky. Naštěstí jsem přijížděla do Tanzanie s varováním i alibi v jednom. "Nic si z toho nedělej, když to nepůjde! Ono to totiž nepůjde." Nepůjde zas tak snadno zaevidovat rýži, naučit pravidelnosti s výukou angličtiny, představit se starostům z okolních obcí... "Blbost, to musí jít jako po másle," myslí si při odjezdu člověk -já. A pak už jen naráží na čas, který se v Africe podivně natahuje a smršťuje naráz. Na fenomén "hakuna matata", což znamená, že nic není problém, ale odpovědí na otázky se nedočkáte. Na jiné jednotkové systémy, díky čemuž vím, že pytel kukuřice je deset kýblů kukuřice, ale pořádně vrchovatých, na kila se neptejte…

Nejnovější příspěvky

Igelitka a nový život

Takový běžný projev turismu

Kitulololo a hroší požehnání

Šťastné a rýžové

Na slony!

Negr naruby

Co bude dnes k snídani, k obědu i k večeři?

"Je mi líto, že pracuješ!"