Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zajímavé

A takhle nějak se hází hrách na stěnu

Když se tu objeví někdo bílý, může si být dost jistý, že ho pár dětí na prašných cestách mezi vesnicemi vždycky pozdraví: „Good morning, teacher!“ Bez ohledu na to, jestli je zrovna opravdu ráno, bez ohledu na to, jak moc je učitel. A pokud ten někdo, já, bydlí v sirotčinci, učitel se z něj nakonec vylíhne, ať chce, nebo ne.
Co se týče malých dětí, ocitám se na pomezí mámy, která se je snaží odnaučit cucat si prst a dráždit kočku, ekologa, který před nimi ostentativně sbírá odpadky, a učitele, který má, z jejich pohledu, vždycky v kapse křídu, která se dá vyloudit. A s tou křídou pak Francis píše Anně na hlavu, kde je to krásně vidět, a ona neví, jestli je to ještě hra, nebo už se má rozbrečet. Mimochodem, Anna už přijala hlásku „i“, aby mezitím Ebeneza začal ignorovat „e“. Francis si zamiloval psaní čísla dvě. Simon píše jedničku, která je jenom čára, ale samozřejmě ji má horizontálně. Pokud teda už něco píše. Většinou má spíš v ruce nějaký klacek, kterým šťouchá do ostatních.


Malý …

Nejnovější příspěvky

Gazela, laň a další kočky

No tak jsem holka z města, no!

Nechejte maličkých přijíti

Svátek vybalení

Bobřík čekání

Jste? Já taky. Karibu.